První závod je netradičně delší trať – Brandýská kosa, cca 600 metrů s jednou zatáčkou. Tady jsme dojeli třetí, jen o dvě vteřiny za vítězem; a kdybychom neexperimentovali s rozesazením, ty dvě vteřiny bychom nejspíš dali. Poučení pro příště.

Dvoustovky byly nabitější, jak už to bývá. V první rozjížďce vítězíme, celkově pátý čas, který nás posílá do finále B. To by ale byl neúspěch, takže do druhé jízdy dáváme všechno. A sedla nám. Nejenže jsme rozjížďku vyhráli, ale zajeli jsme nejrychlejší čas a do finále A postupovali na třetím místě. Ve finále se už trochu projevilo, že jsme jezdili v osmnácti a navíc v dost improvizované sestavě. Bojovali jsme, ale na lepší než čtvrté místo celkově to nestačilo… Takže placky si z Brandejsa odvezeme až za rok

Článek V Brandýse na poslední chvíli se nejdříve objevil na Převážně neškodný.