Rubriky
Neškodné závody na dračích lodích

Pálava na krátkých lodích

Pálava je pro většinu české populace víno, ženy, zpěv, pro nás postižené dračími loděmi ještě k tomu trocha pádlování – i když tedy popravdě to v sobotu ráno po páteční obhlídce místních sklípků obvykle moc nejde. Letošní závody byly trochu jiné než obvykle.

Jednak se jelo o týden později než obvykle, jednak na malých lodích a ještě k tomu se všechny závody, včetně kilometru, jely už v sobotu. To mělo dva důsledky.

Přihlásilo se nás míň než obvykle, protože dovolené – ale přihlásilo se nás o něco víc, než jen je jednu posádku, takže jsme postavili dvě lodě. Takže v šíleným pařáku měli někteří z nás možnost střihnout si za celý den osm závodů na 200 metrů a dva kilometry. To je nabídka, které se odolává jenom těžko.

Co se výsledků týče, jeli jsme už i líp.

Vyhráli jsme sice dvě rozjížďky, ale taky jsme si vyzkoušeli, že když se pomalu odstartuje, pomalu se jede celý závod a že blbej kormidelník na kilometru je prostě blbej kormidelník. Nakonec to bylo na 200 metrů Sport 12. místo z 18, ve Funu 14. z 23; na kilometr ve Sportu 13. ze 17 a ve Funu 10. z 21. (Jo – a taky jsme na fotce v Blesku!)

Rubriky
Neškodné závody na dračích lodích

Druzí na Pálavě!

Na Pálavu jezdíme roky; a co si budeme povídat, sobotní dopolední dvoustovka není po pátečním vymetení sklípků úplně bezbolestná. Ale na druhou stranu – volné sobotní odpoledne je ideální čas na to vrátit se pro ty nejlepší vzorky nebo vyzkoušet další … i když pak bolí nedělní kilometr ještě o něco víc než normálně.

Letošní Pálava byly první závody, na které se nás sešlo víc než 20; takže nejenže jsme nemuseli shánět bubeníky, ale dokonce jsme je velkoryse půjčovali. Navíc díky tomu, že Vínotým na tom byl přesně opačně než my, zajezdili jsme si všichni do syta.

Sobotní dvoustovka letos měla tak 170 metrů; foukalo tak, že by potápěči měli s lovením lodí ze dna přehrady plné ruce práce. A protože starty fakt nejsou naše silná stránka, není divu, že i když jsem formu cítili, neumístili jsme se nijak výrazně.

To neděle byla jiná. Kilometr máme rádi. A navíc trať na Pálavě, to je vlastně 4 x 400 metrů a tři dlouhé zatáčky, prostě ideálně pasuje k našemu stylu. Nemilé je, že nastupujeme do rozjížďky z první pozice – ostatní dračí lodě startují v intervalech až po nás. No nic, zatneme, dva – jedna a jedeme. V cíli to vypadá dobře; rozjížďku vyhráváme a máme průběžně nejlepší čas; jenže teď pojede pět nejlepších lodí z dvoustovek; a to nejsou žádná ořezávátka.

Pořadatelé čas finálové jízdy neukazují, jde se rovnou na vyhlášení. Čtou pátý tým, my to nejsme. Čtou čtvrtý – také ne. Třetí – ani to nejsme my. V těžké konkurenci bereme druhé místo, pohár, bednu vína a obrovskou porci radosti.

WOW!